Suchá Lhota
Zásobování obyvatelstva
Ve venkovských vodovodech byly poměrně často navrhovány a stavěny věžové vodojemy na čtvercovém půdorysu, architektonicky ztvárněné většinou jednoduššími formami. Našli bychom je například v Horním Cetně (dnes část Niměřic), Mečeříži, Popovci (dnes část Řepníků), Pracejovicích nebo Týništi. My se ale zaměříme na jednu obec ve svitavském okrese, kde o odvěkém nedostatku vody napovídá její název Suchá Lhota.
Projekt vodovodu, který měl strádání obyvatelstva vyřešit, vypracoval v roce 1926 Ing. Vladimír Chmelík z Prahy a navrhl v něm téměř 18 metrů vysoký věžový vodojem. Ten v průběhu roku 1929 postavila stavební firma Inženýři Dvořák a Tomeš, Praha-Turnov, na což upomíná drobná kovová tabulka na zdi nad vstupem do objektu. Nosná omítaná část s vystupujícími rohovými pilíři je zděná z místního lomového kamene a nese 12 metrů nad okolním terénem železobetonovou nádrž čtvercového půdorysu se středovou průleznou válcovou šachticí osazenou ocelovým žebříkem a s objemem 30 m3. Opláštění i zastřešení akumulačního prostoru stanovou střechou s vikýři bylo rovněž vybudováno ze železobetonu. Výstup pod nádrž zajišťují dva ocelové žebříky a dvě železobetonové podesty.
O jak důležitý a významný počin v historii obce se jednalo, dokládá také skutečnost, že se její nová dominanta dostala dokonce na obecní razítko.
Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli (SOkA Svitavy), Archiv obce Suchá Lhota 1888–1945, i. č. 15.
Archiv obce Suchá Lhota, neiventarizováno.
KOŘÍNEK, Robert – HORÁČEK, Michal: Věžové vodojemy. Praha 2022, s. 187.