Řepníky-Popovec

Stavbu nového vodovodu v obci Popovec si vyžádal stav vodovodu původního. Ten byl na konci 20. let 20. století již zcela nedostačující, nestačil dodávat potřebné množství vody do kašny ve středu obce a rovněž spád přiváděcího potrubí na trkač byl malý. Potrubí bylo zároveň silně zkorodované, ve špatném technickém stavu a netěsnilo. Bylo proto nutno vystavět vodovod nový.

Projekt vodovodu byl vypracován firmou Ing. Bohuslav Drahoš, úř. aut. civ. inženýr stavební a Ing. Karel Krix, úř. aut. civ. inženýr pro kulturní techniku, civ. geometr ve Vysokém Mýtě v červnu roku 1928.

Zdrojem vody nového vodovodu byly tři prameny. Voda z nich byla svedena do pramenní jímky, odkud byla hnacím potrubím průměru 100 mm a délky 15 metrů přiváděna k trkači. Trkač tlačil vodu do věžového vodojemu o objemu 30 m³ (výtlačná výška do vodojemu 75,5 metru, výtlačné potrubí průměru 40 mm, délka potrubí 360 metrů). Z vodojemu vedl zásobní řad délky 650 metrů o průměrech 60 a 80 mm. Na zásobním řadu se nacházelo 5 požárních hydrantů a 1 výtokový stojan.

V září 1928 proběhlo přezkoušení projektu vodovodu vodovodním oddělením Technické kanceláře zemědělské rady. V únoru 1929 projekt vodovodu schválil Zemský úřad v Praze a v březnu tak mohla obec požádat Okresní úřad ve Vysokém Mýtě o provedení místního šetření a udělení stavebního povolení. Místní šetření se konalo 16. dubna, k vydání stavebního povolení okresním úřadem došlo o měsíc později.

Firma Ing. Bohuslav Drahoš, úř. aut. civ. inženýr stavební, Vysoké Mýto provedla na základě omezené soutěže z července 1929 jímání pramenů. V říjnu stavbu oficiálně povolil Zemský úřad a v listopadu schválilo projekt i Ministerstvo zemědělství.

14. února 1930 došlo k vypsání soutěže na stavbu vodovodu v úředním listě republiky Československé. 27. února došlo k otevření pěti nabídek a 5. března k jejich přezkoušení Zemským úřadem. V dubnu byla výnosem Ministerstva zemědělství zadána stavba firmě Ing. Bohuslav Drahoš, úř. aut. civ. inženýr stavební, Vysoké Mýto. Zde je určitý rozpor mezi zachovanou korespondencí a kovovou tabulkou umístěnou na pilíři vodojemu vlevo od vstupu, kde je uvedeno: "Stavbu vodovodu pro obec Popovec provedla firma Jos. Drahoš, stavební inženýrství a stavitelství ve Vysokém Mýtě r. 1930". Firma Josefa Drahoše rovněž figuruje na účtech za stavbu celého vodovodu. Je tudíž možné, že uvedená firma Bohuslava Drahoše ve zprávě o stavbě sepsaná 22. srpna 1931 správcem stavby Ing. Jar. Maredou, je špatně uvedená.

K oficiálnímu zahájení stavby došlo 18. dubna 1930. Již 19. srpna oznámila obec okresnímu úřadu, že vodovod je dokončen a je možno kolaudovat. Místní šetření proběhlo v září a následně Okresní úřad ve Vysokém Mýtě schválil provedení stavby a povolil její užívání.

Stavba zděného věžového vodojemu čtvercového půdorysu je založena na 50 cm silné betonové desce o rozměrech 5,40 x 5,40 m v hloubce 215 cm. Nadzákladové zdivo tvoří ze 2/3 opuka, z 1/3 cihly vyzdívané na maltu z vápna.

Výška stavby je 17 metrů, rozměry dříku u paty věže 5,20 x 5,20 cm, tloušťka stěny 80 cm. Dřík vodojemu je vyzděn z cihel. Spodní část dříku se soklem nesla v minulosti ze severu vstup lehce zdobenými plechovými zapuštěnými jednokřídlými dveřmi (90/200 cm), dnes novými dřevěnými. Nad vstupem je osvětlení. Přízemní část je od střední části oddělena jednoduchou římsou, celý dřík je v rozích vertikálně zvýrazněn čtvercovými sloupy, které měly být dle původního návrhu neomítnuty. V přízemí se nachází malá technická místnost, podél stěn dříku vodojemu vede šest úseků samonosného železobetonového schodiště o šířce schodů 80 cm, které končí v prostoru pod nádrží horní podestou (v pořadí sedmou). Schodišťové zábradlí je ocelové. Sestup na betonovou základovou desku do suterénu (armaturní místnost) z první podesty u vstupních dveří zajištěno kovovým žebříkem.

Ve střední části dříku je na každé straně jedno obdélníkové šestidílné osvětlovací okno s kovovou konstrukcí (45/100 cm). Výstup k nádrži z horní sedmé podesty zajišťuje kovový žebřík a otvor v podlaze dna reservoáru o rozměrech 50 x 60 cm, který je umístěn v jihozápadním rohu obvodového izolačního prostoru. Odtud vede další žebřík na strop nádrže.

Železobetonový plášť nádrže zesílen sloupky o profilu 10 x 35 cm má tloušťku 10 cm, od dříku je oddělen profilovanou římsou. Každá stěna pláště reservoáru nese dvě obdélníková dvojokna kovové konstrukce (45/100 cm), opět o šesti polích.

Rovné dno válcové železobetonové nádrže je umístěno 10 metrů nad okolním terénem, výška nádrže činí 3,25 metru, vnitřní průměr 3,60 metru, výška vodní hladiny 2,95 metru. Vnitřní část nádrže opatřena cementovými omítkami ve dvou vrstvách o celkové mocnosti 20 mm. Tloušťka dna nádrže je 15 cm, je vyztuženo 4 trámy 15x35 cm, které se vzájemně křižují a které jsou vetknuty do čtvercového obvodového věnce. Tloušťka stěny nádrže činí rovněž 15 cm.  Původní izolace nádrže byla z korkových desek o síle 3 cm (desky přichyceny drátem a v mezerách vyplněné asfaltem, izolováno dno, stěny i strop nádrže). Osvětlení vnitřního prostoru nádrže zajišťují luxfery v cementovém rámu, vstup do nádrže je obdélníkovým otvorem 60 x 70 cm opatřeným kovovým poklopem. Strop nádrže je spojitá železobetonová deska tloušťky 10 cm uložená jednak na nádrži, jednak na obvodové zdi pláště. Větrání nádrže je zajištěno Wolpertovým větracím nástavcem průměru 120 mm vyvedeným nad střechu a dodnes pozorovatelným jako malý komínek. Patní věnec vodojemu je železobetonový, rovněž tak překlady nadokenní a nadedveřní.

Vodojem je zakončen stanovou střechou s hromosvodem s makovicí a se současnou plechovou krytinou. Střešní konstrukce je dřevěná, výška střechy činí 3,70 metru. Odvodnění střechy je zajištěno okapními rourami čtvercového půdorysu. Jižní strana střechy nese jeden vikýř. Omítky vodojemu jsou žluté barvy, čtvercové sloupy a římsy barvy bílé.

Výtlačný přívodní řad průměru 40 mm vstupuje zdivem pod otvorem dveřním do vnitřního prostoru vodojemu a mění směr podél zdiva do levého (severovýchodního) rohu při vstupu, kde se opět mění směr v pravém úhlu svisle vzhůru; pod stropem prochází stěnou a zaúsťuje do nádrže.

Souběžně s výtlačným řadem vstupuje do vnitřního prostoru odběrné potrubí průměru 80 mm, ve středu vodojemu pomocí segmentu mění směr a směřuje do druhého (jihovýchodního) rohu při levé stěně vodojemu, tímto stoupá svisle vzhůru, pomocí T kusu se rozvětvuje na 2 větve, z nichž jedna vodorovná opatřena šoupátkem mění směr ve svislý a ústí ve dně nádrže jako potrubí výpustné a druhá větev svislá vstupuje vodorovně v hořejší čtvrtině stěny do nádrže a končí jako potrubí přelivné. Jako třetí potrubí vstupuje souběžně s předchozími odběrný řad, jenž se obrací při vstupní stěně do pravého (severovýchodního) rohu objektu, kde mění směr na svislý a vstupuje při dně do nádrže. Zakončen byl původně cedníkem z měděného pocínovaného plechu. Výpustné potrubí z vodojemu původně svedeno samostatným kameninovým potrubím průměru 120 mm do starého zemního vodojemu (cisterny), který sloužil jako požární zásoba.

V roce 2001 byl vodojem propojen s vodovodní sítí v obci Domoradice (skupinový vodovod Vysoké Mýto), která náleží do správy VaK Vysoké Mýto, spol. s r. o.