Praha-Holešovice

Jedním z průmyslových odvětví, které se vyznačovalo značnou spotřebou vody, bylo jatečnictví. Řeznické provozy musely dbát na dodržování hygienických požadavků a zároveň musely být situovány v blízkosti spotřebitelů. V druhé polovině 19. století tak začala větší města budovat centrální jateční areály, do kterých se soustřeďovala porážka zvířat, jejich zpracování a někdy také prodej.

V květnu roku 1895 byl v pražských Holešovicích zahájen provoz Ústředních jatek města Prahy postavených dle návrhu městského inženýra Josefa Srdínka. Součástí jejich rozsáhlého vodovodního systému na pitnou vodu byl 23 metrů vysoký zděný věžový vodojem postavený v novorenesančním slohu. Ve třetím patře nesl válcovou ocelovou nádrž o průměru 650 cm a objemu 100 m³ vody čerpané z nedaleké studny parním čerpadlem umístěným ve sklepě objektu. Voda z nádrže byla určena zejména pro oplachování vyvržených vepřů a dále také pro strojovnu a výtokový stojan v areálu. O patro níž byla umístěna nádrž na 25 m³ vody o průměru 400 cm, která se zde spirálovou hadicí se čpavkem uměle chladila. Voda do nádrže přitékala z nádrže ve třetím patře, byla míchána míchadlem poháněným přes transmisi od parního stroje ve sklepě a sloužila k provozu porážky vepřů. Aby si voda i v teplejších částech roku udržela nízkou teplotu, byla nádrž obložena korkovou izolací a dubovými dužinami a zakryta víkem.

V přízemí vodojemu byly umístěny obráběcí stroje pro provádění drobných prací a oprav v areálu a dále dva ukazatele objemu vody v nádržích. V prostoru půdy byl umístěn hodinový stroj s rozvodem ke čtyřem ciferníkům.

Fasáda stavby byla provedena zdobně a stala se – podobně jako další věžové vodojemy z téže doby sloužící však k zásobování obyvatelstva Prahy (například Praha-Bubeneč, Praha-Vinohrady) – architektonicky výraznou dominantou města. Přízemní část s pásovou štukovou rustikou zakončuje jednoduchá průběžná římsa. Střední část stavby je opatřena rohovou bosáží. Každá stěna byla osazena dvěma vedle sebe umístěnými obdélníkovými okny, nad nimiž byl plasticky vyveden nápis upomínající na rok dokončení stavby L. P. 1895 a nad ním bylo umístěno půlkruhové okno. Střední část zakončuje další průběžná římsa doplněná městským znakem a znaky řeznického cechu. Třetí patro bylo na každé straně osazeno pěti v horní části zaoblenými okny s klenákem a zakončeno ozdobnou korunní římsou, nad kterou je zaslepená balustráda s hodinami v jejím středu. Stavba je od roku 1993 památkově chráněná.