č. 794

Potštejn 

Věžový vodojem, stojící
Zásobování průmyslového areálu
Rok výstavby: 
1920
Výška: 
22 m   
Stavitel: 
Ing. O. Boček a spol., Praha
Podnik: 
Fenetra, akciová společnost pro zpracování dřeva v Praze
GPS:
50°4'53.355"N16°19'0.91"E

Roku 1920 byla ve východočeském Potštejně vystavěna nová továrna na zpracování dřeva‚ která byla později provozována pod obchodním názvem Fenetra (kolaudace provozu proběhla až roku 1923). Součástí architektonicky jednotného výrazu továrních budov byl i samostatně stojící 22 metrů vysoký věžový vodojem obdélníkového půdorysu, jenž byl s tovární budovou stavebně propojen krčkem obslužné komunikace. Stavbu továrního areálu včetně věžového vodojemu provedla firma Ing. O. Boček a spol. z Prahy.

Konstrukční řešení nosné části vodojemu bylo atypické. První dvě podlaží spojená s tovární budovou byla zděná, následující část nosné konstrukce byla řešena jako nosný železobetonový skelet čtyř rohových pilířů vyplněný mezi nimi neomítaným cihelným zdivem. Ve výšce 16 metrů byla uložena železobetonová pravoúhlá nádrž s rovným dnem o teoretickém objemu 25 m3. Opláštění akumulačního prostoru tvořil opět železobetonový skelet, zde však doplněn ocelovými profily, mezi nimiž byly vloženy omítané korkové izolační desky. Objekt zakončovala střecha dřevěné konstrukce.

Netradičně byl řešen přístup k nádrži. Do prvního patra věžového vodojemu vedlo z přízemí továrny (nikoliv z přízemí vodojemu) dvouramenné kamenné schodiště. Z prvního patra vodojemu se pokračovalo po ocelových stupadlech uchycených ve stěně průlezným otvorem v podlaze druhého patra. Odtud se dveřmi vystoupilo ven z objektu na střechu továrny a stoupalo se po vnějším ocelovém žebříku jižní stěny vodojemu k průlezu v podlaze patra s nádrží, kterým se obsluha dostala vodojemu opět dovnitř objektu na ochoz kolem nádrže. Na jižní stěně vodojemu byl také umístěn ukazatel objemu vody v nádrži.

Vodojem byl určen primárně k napájení sociálního zařízení umístěného v jeho přízemí. Vzhledem k tomu, že se jednalo o tovární provoz zpracovávající dřevo, kde bylo velké nebezpečí šíření požáru, akumulovaná voda pak sloužila jako hasební záloha a z nádrže měla být parní pumpou rozváděna k hydrantům umístěným v prostoru výroby.

Zdroje informací:

Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou (SOkA Rychnov nad Kněžnou),, Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou I 1850–1946, i. č. 1469.