Pardubice-Dražkovice

Věžový vodojem v Dražkovicích (dnes součást Pardubic) lze považovat za jedinečný, neboť jde o výjimečnou ukázku využití tohoto typu stavby pro zemědělské účely. V první polovině 20. století evidujeme pouze dva věžové vodojemy (druhý se nacházel v Chrudimi), které sloužily potřebám zemědělských areálů (více se zde rozšířily až v druhé polovině 20. století).

Objekt v Dražkovicích sloužil pro akumulaci vody určené k závlahám zahrady drobného pěstitele. V provozu byl pouze v době vegetačního období, takže se nádrž na zimu vypouštěla a nepotřebovala žádnou izolaci zabraňující zamrzání vody. Můžeme na tyto stavby nahlížet s určitým uznáním pokrokového myšlení jejich majitelů ve snaze zjednodušit a zefektivnit si svou drobnou zemědělskou činnost.

Na zděný neomítaný věžový vodojem čtvercového půdorysu upomíná zápis z 60. let 20. století v kronice rodiny Topičových bydlících nedaleko vodojemu: „Tatínkova povaha byla rozhodná a každé podnikání předem promyslel. I problém velkorysého zalévání měl vyřešen a sice postavením tří patrové věže na jejímž temeni byl posazen 150 hl reservoár na vodu a stojí na zahradě dodnes, přestože od té doby uteklo již 60. let. Do reservoáru pumpovala se voda pomocí tlakové pumpy žentourem a poněvadž byla výkonná, bylo třeba vždy pár tažných (silných) volů. Naplnění trvalo z plné hodiny. Voda z věže rozváděla se pomocí potrubí po celé zahradě s dostatečným počtem hydrantů. Když bylo třeba, zalévalo se třemi hadicemi najednou. Tím byl hlavní problém vyřešen. Vody bylo stále dost.“

Studna, ze které se voda čerpala do nádrže, se nacházela v těsné blízkosti věžového vodojemu. Nezastřešená ocelová válcová nádrž s rovným dnem (její teoretický objem byl při zaměření v rámci terénního průzkumu věžového vodojemu upřesněn na 13 m³) byla uložena ve výšce 13 metrů na dřevěných trámech a prostor kolem ní sloužil jako vyhlídkový ochoz opatřený ocelovým zábradlím. Cihly na stavbu dodal cihlář Václav Kašpar z Mikulovic.