Břeclav

Vertikály věžových vodojemů vysoké několik desítek metrů nad okolím zavdávaly od počátku jejich výstavby živnou půdu myšlenkám zpřístupnit jejich nejvyšší patra veřejnosti a využívat je tak částečně ještě jiným než vodárenským způsobem – jako vyhlídkové stavby. Takto byl navržen například 40 metrů vysoký věžový vodojem v Břeclavi dokončený roku 1927, který byl založen kvůli nestabilnímu podloží na 143 betonových pilotách. Projekt celého vodovodu včetně věžového vodojemu vypracovala firma Ing. Bohumil Belada z Prahy. Architektonické úpravy vodojemu provedl arch. Adolf Brzotický z Ministerstva veřejných prací v Praze, stavbu realizovala Moravská betonářská a stavební společnost v Brně.

Nosnou konstrukci tvoří šest železobetonových pilířů s cihelnou omítanou vyzdívkou mezi nimi a sedmý pilíř vedoucí středem samotné stavby. Šestice obvodových pilířů vycházející ze základové desky tloušťky 190 cm má v přízemní části čtvercový půdorys, který následně přechází v půdorys šestiboký. Pode dnem nádrže o objemu 650 m³ se pilíře rozšiřují. Středový pilíř je po celé výšce osmiboký a rovněž se pode dnem nádrže rozšiřuje. Výstup pod nádrž je zajištěn betonovým segmentovým schodištěm vedoucím podél vnitřní stěny nosného dříku.

Aby byl zajištěn plynulý pohyb návštěvníků na vyhlídkovou plošinu i z ní, byly skrz téměř sedm metrů vysokou válcovou železobetonovou nádrž s rovným dnem provedeny dvě oddělené průlezné šachtice s točitým ocelovým schodištěm – jedno pro příchozí a druhé pro odchozí. Nad nádrží je nejprve situováno nízké patro pro přístup k samotné akumulaci a teprve nad ní je prostorná kopule s řadou vyhlídkových oken po obvodu.

Věžový vodojem je stále v provozu a prošel v roce 2022 rekonstrukcí, při které dostal barevné provedení fasády z doby výstavby.