Ostrava-Vítkovice
Zásobování průmyslového areálu
Jako součást investiční výstavby pro výrobu komponentů jaderné energetiky v areálu Ocelárny II Vítkovických železáren byl roku 1980 dokončen 63 metrů vysoký věžový vodojem, který se v té době stal z hlediska objemu svých dvou vedle sebe umístěných ocelových nádrží největším věžovým vodojemem na území dnešní České republiky. Větší nádrž pojala 1 500 m3 (vnitřní průměr 10 metrů) vody pro provozní účely (vnitřní průměr 10 metrů) vody pro provozní účely (havarijní zajištění chladící vody pro chlazení mechanických a elektrických zařízení v ocelárně v případě výpadku elektrického proudu a protipožární rezerva), menší nádrž pak 900 m3 (vnitřní průměr 8 metrů) pitné vody pro zaměstnance. Rovněž z pohledu výšky válcových nádrží, která činila 20 metrů, nemá u nás dodnes konkurenci. Každou nádrž nesl vlastní ocelový dřík o průměru 180 cm, ve třetím dříku o průměru 300 cm byla kromě potrubí a nouzového výstupu umístěna výtahová šachtice se strojovnou. Dříky propojovaly vodorovné nosníky a ukotveny byly do základové desky třemi rektifikačními kloubovými nosníky a 24 kotevními šrouby. Projektovou dokumentaci vypracovaly Hutní projekt Praha, závod Ostrava a Vítkovické železárny, které rovněž dodaly samotnou ocelovou konstrukci. Stavbu věžového vodojemu, za jehož architektonickým ztvárněním stál Ing. Rozhon, provedly Vítkovické stavby, s.p. a Hutní montáže Ostrava.
K demolici tohoto výjimečného objektu, který získal na 3. celostátní soutěž ČSVTS o nejlepší stavbu s nosnou ocelovou konstrukcí první cenu v kategorii Technologické konstrukce, došlo v roce 2022.
Archiv Vítkovice, a. s., Vítkovice, s. p., neinventarizováno.
Devadesát let Vítkovické ocelárny II, 1979, s. 12 a 24.
SOUČEK, Václav – HAVRÁNEK, Jaromír: Věžový vodojem s ocelovou trojdříkovou konstrukcí. Pozemní stavby, 1982, číslo 4, s. 161–162.
DEVÁTÝ, František: 3. celostátní soutěž ČSVTS o nejlepší stavbu s nosnou ocelovou konstrukcí. Pozemní stavby, 1983, číslo 7, s. 325–326.