Ostrava-Mariánské Hory

V polovině 20. let 20. století bylo rozhodnuto o výstavbě Československé továrny na výrobu dusíkatých látek z koksárenského plynu a ze vzduchu v prostoru průmyslového areálu jámy Ignát v Ostravě-Mariánských Horách. Čeští zástupci v přípravném výboru se ohradili proti tvrzení jeho prezidenta George Güntera, že v Československu nepůsobí osobnost, která by byla schopna navrhnout takový průmyslový podnik, a doporučili jako projektanta uznávaného architekta průmyslových staveb Bohumila Hübschmann. Ten se ve svém návrhu snažil skloubit zásady racionalismu, nového klasicismu a tradice s kuboexpresionistickými prvky. U ostravského areálu je rovněž patrný vliv holandské architektury, konstruktivismu a purismu. Projektové práce proběhly v letech 1926–1927, stavba byla zahájena v únoru 1927. Součástí areálu byl také 38 metrů vysoký věžový vodojem.

Nosnou konstrukci vodojemu tvoří železobetonový skelet uzavřený cihlovým neomítaným zdivem. V šestém patře vodojemu ve výšce 28 metrů nad okolním terénem byla uložena železobetonová nádrž čtvercového půdorysu s rovným dnem o objemu 250 m³ užitkové vody, která se do ní čerpala z řeky Odry a sloužila k různým druhům spotřeby. Nad ní byla situována válcová železobetonová nádrž na vodu pitnou o objemu 33 m³.

Věžový vodojem s ostatními budovami továrny sjednocuje železobetonový skelet s kombinací omítaných ploch, režného zdiva a motivů prolamování. Jedná se o zdařilou ukázku architektonického provedení věžového vodojemu v průmyslovém podniku v jednotné koncepci celého areálu.