Nová Ves nad Lužnicí

Kolem roku 1900 byl pro vodovod slévárny a strojírny Stölzle v Nové Vsi nad Lužnicí postaven 14 metrů vysoký zděný věžový vodojem v historizujícím stylu s gotizujícími prvky ostění dveří a oken dříku kruhového půdorysu. Stěna akumulačního prostoru, která je atypicky celá dřevěná, je uložena na kordónové římse se zubořezem a obložena zdobně zakončeným prkenným opláštěním. Pod opláštěním je 20 centimetrů široký izolační prostor vyplněný pilinami chránící vodu ve válcové ocelové nádrži se zavěšeným dnem o teoretickém objemu šest kubických metrů proti zamrzání. Historizující vzhled vodojemu podtrhuje nízká plechová atika s ornamenty a střešní makovice s větrnou korouhví osazená na střeše v podobě osmibokého jehlanu. 

Přístup k nádrži zajišťují ocelová stupadla ukotvená do vnitřních stěn dříku a dvě ocelové plošiny. Z druhé plošiny je úzký průlez vedoucí na ochoz kolem nádrže. Strop nádrže tvoří ocelové nosníky. Na nich jsou uloženy dřevěné fošny s korkovou izolací a vše je omítnuto. Nádrž je také izolována z boční strany a na svém dně. V roce 2020 byl při průzkumu objektu v nádrži objeven skleněný plovák, který přenášel údaje o objemu vody v nádrži na venkovní ukazatel. Ten se nacházel na plášti akumulačního prostoru a byl orientován směrem k továrně. 

Dobou výstavby, architektonickým provedením a autentickým zachováním se jedná se o jeden z nejhodnotnějších věžových vodojemů na našem území (v době výstavby však Nová Ves nad Lužnicí ležela na rakouském území).