Louny

Na počátku 30. let 20. století přistoupilo město Louny k zásadnímu řešení výstavby nové vodovodu. Sondovacími pracemi potencionálně vhodných zdrojů pitné vody byl pověřen Ing. Vladimír Chmelík, který byl následně pověřen také vypracováním projektu celého vodovodu. Když předložený projekt schválil Zemský úřad, vypsalo město nabídkové řízení a ze sedmi nabídek byl do třetice vybrán opět Chmelík. Součástí nového vodovodu byl také téměž 37 metrů vysoký věžový vodojem čtvercového půdorysu, jenž byl situován nad městem v blízkosti nového zásobního dvoukomorového zemního vodojemu (10 000 m³)  a který měl za úkol zásobovat jeho výše položené části. Ke slavnostnímu zprovoznění celého vodovodu došlo 21. června 1936.

Stavbu věžového vodojemu provedla firma místního stavitele architekta Františka Hiekeho, technologické vybavení dodala firma Českomoravská-Kolben-Daněk a.s. Čtyři nosné železobetonové pilíře nesly ve výšce téměř 30 metrů železobetonovou nádrž s rovným dnem o objemu 100 m³. Stěny mezi nosnými pilíři byly vyzděny a omítnuty a osazeny vertikálními okenními otvory. Opláštění akumulačního prostoru čtvercového půdorysu bylo v místě stropu nádrže rozšířeno a následně zakončeno rovnou střechou s více než pět metrů širokou lucernou. Přístup z přízemí pod nádrž byl zajištěn segmentovým betonovým schodištěm vedoucím podél vnitřních stěn a podestami, zrcadlem schodiště vedlo potrubí. Na strop nádrže se přistupovalo po ocelovém žebříku válcovou průleznou šachticí středem nádrže.

Vodojem je dnes již mimo provoz a slouží jako stanice místním radioamatérům a také k nesení telekomunikační techniky.