Lázně Bohdaneč
Zásobování obyvatelstva
Podstatná výhoda železobetonových konstrukcí pro nesení nádrže spočívala zejména ve skutečnosti, že zatížení nádrže nebylo na rozdíl od zděných nosných konstrukcí potřeba přenášet na celé obvodové zdivo, ale stačilo jej rozložit na několik pilířů. Nosnou stavbu tak bylo možné realizovat v podobě skeletové konstrukce. Tento přístup poprvé v městském prostředí použil významný český architekt a žák Jana Kotěry Josef Gočár.
Ten navrhl roku 1910 podobu 25 metrů vysokého věžového vodojemu pro město Bohdaneč (dnes Lázně Bohdaneč), jehož stavbu provedla o rok později firma Hrůza & Rosenberg. Zatímco opláštění válcové nádrže s rovným dnem o objemu 120 m3 je ještě provedeno zdobně s plastickým antikizujícím dekorem a kopulovitou střechu zakončuje výrazná lucerna, 15 metrů vysoká nosná část zdůrazňuje svou konstrukci použitím šesticí prostých železobetonových čtvercových pilířů doplněných středovou komunikační šachticí vyzděnou mezi vnitřními pilíři bílými neomítanými cihlami. Jde tak u nás o první městský věžový vodojem s kombinovanou nosnou konstrukcí.
Po obvodu spodního okraje opláštění akumulačního prostoru byl vyveden nápis „Vodárenská věž královského komorního města Bohdanče, vystavěna r. 1911“ upomínající na výstavbu vodojemu. Středovou šachticí vedlo točité železobetonové schodiště k nádrži otáčející se kolem železobetonové válcové šachty s potrubím. Věžový vodojem sloužil do 80. let 20. století, kdy s výstavbou okolních výškových budov ztratil svou funkci a byl odstaven ze systému zásobování města pitnou vodou.
Národní technické muzeum – Archiv architektury a stavitelství, Gočár Josef 1894–1952, neinventarizováno.
Státní okresní archiv Pardubice (SOkA Pardubice), Archiv města Bohdaneč 1491–1945, i. č. 1025.
Archiv Vodovodů a kanalizací Pardubice, a.s., neinventarizováno.
