Kravaře
Zásobování železničního areálu
Ze zaběhnutých stavebních a technologických řešení věžových vodojemů na železnici na našem území vyčnívá několik objektů, které jsou v různých ohledech atypické a výjimečné. Ve stanici Kravaře ve Slezsku (v době výstavby Deutsch Krawarn) a Hlučín (v době výstavby Hultchin) jsou dochovány dva věžové vodojemy, které se v době výstavby nacházely na území Pruska, a jejich výstavba tak spadala do okruhu pruských státních drah. Jsou v porovnání s ostatními drážními věžovými vodojemy na našem území jedinečné zejména nádržemi – v obou případech jsou ve vodojemech instalovány ocelové nádrže typu Intze I, které byly na železnici v Prusku velmi rozšířené a normované.
Nosná část věžového vodojemu v Kravařích, jehož výška činí téměř 20 metrů, je zděná. K vodojemu je v přízemí připojen drobný provozní objekt. Z uzavřeného nosného dříku kruhového půdorysu vystupuje osm pilířů zakončených pod prstencovou části tvořící armaturní prostor pode dnem nádrže. Střední válcová nosná část pokračuje až do armaturního prostoru a je na ni ve výšce 12 metrů nad okolním terénem uložena nádrž o průměru 560 cm a objemu 100 m3. Opláštění akumulačního prostoru je řešeno formou osmistěnu s dvěma řadami oken v každé stěně. Nosná konstrukce opláštění je z ocelových profilů, mezi nimiž jsou tenké železobetonové stěny. Na jedné ze stěn situovaných ke kolejišti je umístěn ukazatel objemu vody v nádrži. Střešní konstrukce je rovněž z ocelových profilů s dřevěným bedněním. Osmibokou jehlanovitou střechu zakončuje výrazná lucerna. Přístup z přízemí vodojemu do armaturního patra zajišťují železobetonové podesty a ocelové žebříky. Nad nádrž vede jejím středem průlezná šachtice o průměru 100 cm osazená ocelovým žebříkem. Zdrojem čerpané vody byla studna situovaná v těsné blízkosti objektu.
Typologicky stejnou stavbu bychom našli v nedaleké železniční stanici Chalupki (Polsko), která se v minulosti rovněž nacházela na území Pruska.
Archiv Železničního muzea moravskoslezského, neinventarizováno.
MERKL, Gerhard – BAUR, Albert – GOCKEL, Bernd – MEVIUS, Walter: Historische Wassertürme. Beiträge zur Technikgeschichte von Wasserspeicherung und Wasserversorgung. Mnichov – Vídeň 1985, s. 86–87.