č. 401

Kolín

Věžový vodojem, stojící
Zásobování obyvatelstva
Rok výstavby: 
1930
Výška: 
45 m   
Architekt: 
František Janda
Stavitel: 
Ing. Dr. František Uher z Peček
GPS:
50°1'42.094"N15°10'48.57"E

S budováním a rozšiřováním moderního městského vodovodu v Kolíně je úzce spjato jméno významného českého hydrologa, stavebního inženýra a vodárenského odborníka profesora Jana Vladimíra Hráského. Ten v listopadu roku 1927 předložil projekt na vybudování nového vodovodu se 45 metrů vysokým věžovým vodojemem v lokalitě Čakan. Projekt vodovodu byl přijat a roku 1928 vypsala městská rada nabídkové řízení na stavbu vodojemu. Z velké řady nabídek byl jako stavitel nakonec vybrán Ing. Dr. František Uher z Peček.

Vodojem byl založen na betonové kruhové základové desce o průměru 12 metrů a tloušťce 120 cm. Na ní bylo z betonu provedeno základové zdivo a založeno šest nosných železobetonových pilířů. Roku 1929 došlo k zásadní změně projektu. Hráský původně
navrhl unikátní kulovitý tvar železobetonové nádrže. Zemský úřad však doporučil, aby od tohoto stavebně náročného návrhu bylo upuštěno a aby byl vodojem proveden dle nového návrhu architekta Františka Jandy ve funkcionalistickém slohu kombinující železobeton s neomítaným cihelným zdivem. Nádrž o objemu 450 m3 se středovou průleznou šachticí
uložená ve výšce 26 metrů nad okolním terénem tak dostala válcový tvar a byla zakryta kopulovitou střechou s výraznou lucernou.

V březnu roku 1930 bylo rozhodnuto o zřízení zastřešené kolonády kolem vodojemu, monumentálního schodiště zakončeného kašnou a o sadové úpravě okolí. V červenci pak provedla firma Českomoravská‑Kolben‑Daněk, a. s., montáž potrubí a ihned poté byl vodojem poprvé napuštěn vodou. A jelikož bakteriologické rozbory potvrdily nezávadnost vody, byla počátkem srpna poprvé vpuštěna voda z vodojemu do distribuční sítě.

Kolínský věžový vodojem je zdařilou ukázkou dobového pokrokového architektonického řešení těchto staveb a v rovinaté polabské krajině vytváří zdaleka viditelný orientační bod. Právě výhledy z vodojemu předurčily jeho nové využití jakožto rozhledna, která je veřejnosti přístupná od roku 2015. Objekt prošel pod dohledem Národního památkového ústavu kompletní rekonstrukcí do původního stavu a prostor nádrže byl doplněn novým schodištěm vedoucím na vrchol stavby.

Za dobré viditelnosti lze z nejvyššího patra vidět například 80 kilometrů vzdálené Krkonoše či Ještěd. Po celém obvodu vyhlídky jsou umístěny orientační cedule s piktogramy a krátkými popisy viděných míst. Prostor bývalé nádrže, do nějž se z vyhlídky sestupuje točitým ocelovým schodištěm, nabízí audiovizuální formou expozici se zaměřením na téma vody. Patro pod nádrží se pak na několika panelech věnuje kolínskému průmyslu na přelomu 19. a 20. století. Schodiště, kterým se dále sestupuje, doplňují na zdech dobové fotografie. V prvním patře je umístěna prezentace výstavby a historie vodojemu, informační centrum s prodejem suvenýrů a přístup na venkovní terasu. Parkovou úpravou okolí se stal vodojem součástí veřejného prostoru a je dnes místem zastavení a odpočinku.

Zdroje informací:

ČECH, Alois: Dva důležité sociální podniky v Kolíně. I. Městský vodovod. In: MAREK, Robert (ed): Věstník odboru klubu čsl. turistů v Kolíně 7, 25. listopadu 1930, č. 11–12, s. 135–137.

Národní technické muzeum – Archiv architektury a stavitelství, Janda František 1910–1935 , neinventarizováno.

Historie. Vodárna Kolín. [citováno: 1. března 2022]. Dostupné z: https://www.vodarnakolin.cz/historie.

Spisovna Městského úřadu Kolín.