č. 381

Kladno

Věžový vodojem, stojící
Zásobování obyvatelstva
Rok výstavby: 
1933
Výška: 
40.6 m   
Projektant: 
Českomoravská–Kolben–Daněk, a. s.
Stavitel: 
Českomoravská–Kolben–Daněk, a. s. / Hrabě a Lozovský, a. s.
GPS:
50°8'18.107"N14°4'58.692"E

V době, kdy stavbám věžových vodojemů zásobujících města i menší obce pitnou vodou vládlo zdivo a železobeton, vyrostl v Kladně v roce 1933 unikátní 41 metrů vysoký vodojem s ocelovou nosnou konstrukcí obezděnou po celé výšce cihelným zdivem. Vodojem navíc nesl nýtovanou nádrž se zavěšeným kulovým dnem, jež je jediná na našem území, kterou evidujeme. Unikátní vodojem se po letech odstavení z provozu navíc dočkal i výjimečné konverze.

Původní projektovou dokumentaci vypracovala roku 1932 libeňská továrna firmy Českomoravská‑Kolben‑Daněk, a. s. Nádrž o objemu 800 m3 byla nesena osmi ocelovými svařovanými pilíři U profilu kotvenými do betonové základové desky a vzájemně mezi sebou zavětrovanými a vyztuženými. Obvodové cihelné zdivo mezi pilíři nebylo nosné, sloužilo pouze jako izolace vnitřního prostoru a architektonický prvek stavby. Ve výšce 25 metrů byla uložena betonová podlaha a na jejím obvodu spočívala nosná konstrukce obvodové stěny nesoucí kuželovou střechu s lucernou. Nádrž tvořily dvě části – horní část válcová s průměrem 11,5 metru a spodní zavěšená půlkulovitá část. Výstup k nádrži zajišťovalo segmentové ocelové schodiště, revizní lávku kolem ní a strop spojovaly žebříky. Do nádrže byl zavěšen žebřík pohybující se pomocí ocelových koleček po obvodu horní hrany a usnadňující tak provádění jejích oprav a čistění.

Výrobu a montáž ocelových komponentů zajistil závod Českomoravská‑Kolben‑Daněk,
a. s., ve Slaném, stavební práce byly svěřeny pražské firmě Podnikatelství staveb Hrabě & Lozovský. Dle dobových záznamů trvala montáž ocelové konstrukce, jejíž jednotlivé díly byly k sobě sešroubovány, čtyři týdny a vážila 106 tun.

Z vodárenského provozu byl věžový vodojem odstaven v polovině 80. let 20. století.

Při hledání nového využití bylo v roce 2014 rozhodnuto navrátit jej zpět do vodárenského systému – byť s trochu jiným posláním. A částečně jej také zpřístupnit veřejnosti. Na české poměry rozsáhlá přestavba započala roku 2017 a ukončena byla o dva roky později. Náročnost konverze kladenského věžového vodojemu podtrhují některé stavební a technické zásahy. Jedná se mimo jiné o doplnění další nosné konstrukce uvnitř objektu, vybudování suterénního podlaží, vložení nových pater nebo instalace výtahu. Na druhou stranu však musela ambicióznímu plánu ustoupit jedinečná ocelová nádrž, která byla odstraněna.

Objekt s názvem Future Tower Kladno dnes slouží zejména jako hi‑tech dispečink pro vodárenskou infrastrukturu, která zásobuje pitnou vodou 290 000 obyvatel okresů Kladno, Mělník, Praha‑východ, Praha‑západ a Rakovník. Dále plní funkci centra kybernetické bezpečnosti chránící celý systém před kyberútoky zvenčí. Management společnosti může pro své pracovní porady využít panoramatickou zasedací místnost v posledním patře s transparentní fasádou a horizontálním lamelovým stíněním. Interaktivní expozice pro veřejnost jsou situovány v nově vloženém vertikálním jádru a poučí návštěvníky o složitosti získávání a distribuce pitné vody, čištění vod odpadních, o vodních ekosystémech a jejich ochraně.

Zdroje informací:

Archiv Vodáren Kladno - Mělník, a.s., neinventarizováno.

HOLUB, Bedřich: Nový vodojem města Kladna. Strojnický obzor 14, 11. května 1934, s. 10–11.

NÝČ, Viktor: Konverze původního věžového vodojemu v areálu VKM a.s. Časopis Stavebnictví 15, 11. května 2021, č. 6–7, 14–20.