Kladno-Dubí
Zásobování průmyslového areálu
Zděné věžové vodojemy se pro potřeby průmyslových podniků první poloviny 20. století stavěly v mnohem menší míře, než vodojemy s železobetonovou nosnou konstrukcí. V průběhu druhé světové války byl pro zásobování kladenského dolu František Josef patřící huti Poldi vystavěn v Dubí (dnes součást Kladna) podle návrhu architekta Otakara Štěpánka 52 metrů vysoký věžový vodojem. Stavbu realizovala pražská firma Pittel & Brausewetter a byla do ní nad sebou umístěna dvojice válcových železobetonových nádrží s rovným dnem a s průleznou šachticí. Níže situovaná nádrž měla dno devět metrů nad terénem s plánovaným objemem 670 m3, horní nádrž pak byla v nejvyšším patře 43 metrů nad zemí a její plánovaný objem činil 590 m3.
Nosné konstrukci věžového vodojemu dominuje osmice pilířů. Nad přízemní částí se vstupem do objektu přechází stavba ve válcovou neomítanou uzavřenou část s kruhovými okny. Přibližně 12 metrů nad okolním terénem se kruhová část mění v oktogonální půdorys, přičemž stěny mezi pilíři ustupují dovnitř stavby a pilíře tak pohledově vynikají. Válcové opláštění akumulačního prostoru horní nádrže je provedeno hladkou omítkou, objekt zakončuje mírně kopulovitá střecha a lucernou.
Archiv Českého vysokého učení technického v Praze, Štěpánek Otakar, Prof. Ing. Dr. 1900–1973, neinventarizováno.
MAYOVÁ, Anna: Horní město Kladno, Praha 1997, s. 145.
