Jaroměř-Josefov

Věžový vodojem v Jaroměři-Josefově byl postaven v letech 1912–1913 při budování vodovodu tehdy samostatného města Josefova (dnes součást Jaroměře). Původní projekt vodovodu z roku 1906 od pražské firmy Karla Kresse, který počítal s věžovým vodojemem s ocelovou nádrží o objemu 145 m³ a dnem umístěným 20 metrů nad okolním terénem, přepracoval inženýr Bohumil Belada z Královských Vinohrad.

Jelikož Kressův návrh věžového vodojemu by novému vodovodu kapacitně ani tlakově nedostačoval, navrhl zde Belada nový 34 metrů vysoký vodojem s uzavřenou železobetonovou nosnou konstrukcí a železobetonovou válcovou nádrží s rovným dnem o objemu 200 m³ umístěnou 24 metrů nad zemí. V srpnu roku 1912 zadal Belada stavbu vodojemu firmě stavitele Dr. Ing. Karla Skorkovského rovněž z Vinohrad, se kterým spolupracoval také při stavbě věžového vodojemu v Pardubicích-Semtíně). Vodojem byl dokončen v roce 1913, kdy proběhla také kolaudace celého vodovodu.

Nádrž je po svém obvodu nesena osmi pilíři, které na čtvercovém půdorysu vystupují z nosné části, a prostory mezi nimi obloukovitě uzavírá omítané zdivo. Devátý nosný pilíř je veden středem stavby. Stěny akumulačního prostoru jsou decentně zdobeny lizénovými rámy vyplněnými štukovými kroužky v řadách. Objekt zakončuje odstupňovaná jehlancová střecha. Přístup k nádrži zajišťuje betonové segmentové schodiště vedoucí podél vnitřních stěn nosné části vodojemu a je ukončeno plošinou pode dnem nádrže. Z plošiny je přístupný ochoz mezi stěnou nádrže a pláštěm akumulačního prostoru.

Zcela neobvykle byla stavba založena na zdech starého pivovaru a tak z původní zástavby nad okolními střechami vyrostla nová dominanta zdůrazňující své konstrukční řešení a technickou podstatu. Josefovský vodojem je zdařilou ukázkou realizace železobetonové konstrukce pro tento typ staveb v počátcích užití tohoto stavebního materiálu. Vodojem je i po více než sto letech stále v provozu a slouží svému původnímu účelu.