Chrast

Věžových vodojemů kombinujících nosnou konstrukci otevřených železobetonových pilířů a uzavřené středové šachtice bylo u nás v městském prostředí postaveno poskrovnu. Jedním z nich je téměř 43 metrů vysoký věžový vodojem v Chrasti, který roku 1929 postavila firma Antonína Nesnídala v rámci budování nového vodovodu navrženého Ing. Vladimírem Chmelíkem z Prahy.

Štíhlá a pohledově odlehčená nosná konstrukce vychází z přízemní rozšířené kruhové části opatřené krytým venkovním ochozem. Šestice železobetonových pilířů čtvercového půdorysu doplněných středovou hladce omítanou uzavřenou šachticí s podlouhlými svislými okenními otvory nesou ve výšce 30 metrů válcovou železobetonovou nádrž s rovným dnem o objemu 200 m³. Ve středové uzavřené šachtici je umístěno potrubí a točité betonové schodiště, kterým je přístupná armaturní komora pode dnem nádrže. Přístup na strop nádrže je umožněn průleznou válcovou šachticí v jejím středu s instalovaným točitým ocelovým schodištěm. Válcové opláštění akumulačního prostoru je shora i zdola provedeno v podobě obvodových pásů s drobnými okenními otvory, prostor mezi nimi je pak pravidelně členěn vertikálními pásy vystupujícími mírně vně přes kruhový půdorys pláště. Plochou střechu, která slouží také jako vyhlídka a je opatřena zábradlím, zakončuje výrazná lucerna osazená telekomunikační technikou.