Hradec Králové-Třebeš

Věžové vodojemy byly tvůrčí výzvou pro projektanty, stavitele i architekty. V první polovině 20. století tak byla postavena celá řada hodnotných a působivých objektů v duchu moderní architektury. Běžnou praxí té doby bylo, že původní návrh věžového vodojemu byl zadavateli stavby vodovodu či úřady, jež měly posouzení technického řešení či architektonického vzhledu vodojemu v gesci, zamítnut a došlo k vypracování nové architektonické podoby stavby, většinou jiným autorem.

Zásadní a velmi zdařilou změnou projektu prošel věžový vodojem tehdy samostatného městyse Nový Hradec Králové (dnes součást Hradce Králové; vodojem byl postaven na katastru obce Třebeš, dnes taktéž součásti krajského města), který ve 30. letech 20. století řešil výstavbu nového vodovodu. Vodojem, jehož původní návrh vypracovala firma Ing. Dr. František Uher z Peček, byl umístěn na místě bývalého kostela, kde se měl zároveň stát významnou pohledovou dominantou širokého okolí – a tyto skutečnosti byly pro jeho konečný vzhled zásadní. Městská rada Hradce Králové požádala místní osvětovou a uměleckou komisi o vyjádření a ta doporučila vzhled vodojemu změnit. Zcela nový projekt vypracovala stavební firma bratrů Václava a Františka Capouškových, která vodojem výšky 36 metrů s válcovou železobetonovou nádrží s rovným dnem o objemu 320 m³ také roku 1936 provedla. A novou podobu, ve které zaujme přízemní zastřešený ochoz, neomítané cihelné zdivo dříku osazeného podlouhlými okenními otvory, jednoduchý, ale výrazný venkovní ochoz pod nádrží a podélně profilovaný plášť akumulačního prostoru v podobě kalicha, ocenil také tisk, konkrétně Lidové noviny: „Vodárenská věž pomníkem a rozhlednou. Nový Hradec Králové staví právě vodovod, jehož voda se bude čerpat výtlačným potrubím na vodárenskou věž na kopci sv. Jana. Věži bude však dána zevní podoba kalicha na paměť toho, že původní kostel na tomto vrchu byl zasvěcen památce kostnických mučedníků Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského.“ Objekt zakončuje plochá střecha s vyhlídkou a výraznou lucernou.

Přístup z přízemí do patra pode dnem nádrže, umístěné na nosné konstrukci ve výšce 24 metrů, vede kruhové betonové schodiště situované podél vnitřní stěny válcového dříku. Nad nádrž a na vrcholovou vyhlídku vede středem nádrže průlezná kruhová šachtice o průměru 250 cm osazená točitým schodištěm.