Bělá pod Bezdězem-Hlínoviště

Vypracováním projektu skupinového vodovodu pro město Bělou pod Bezdězem a pro přilehlé osady Podolí, Vazačku a Přední a Zadní Hlínoviště byl v roce 1924 pověřen Ing. Jaroslav Matička. Jeho součástí se měl stát také věžový vodojem v Bělé pod Bezdězem a zemní vodojem v osadě Hlínoviště (dnes část Bělé pod Bezdězem). Zde byl však nakonec v průběhu výstavby vyprojektován vodojem věžový. Ke změně rovněž došlo u bělského věžového vodojemu, a to v jeho vnější podobě. Stavba obou objektů byla dokončena v lednu roku 1927.

Vyhláškou z 19. března 1926 bylo vypsáno veřejné výběrové řízení na zadání stavby vodovodu. Ve stanovené lhůtě bylo doručeno celkem 5 obálek, které byly ještě týž den, na předem svolaném zasedání městské rady dne 20. dubna 1926, otevřeny a po vyhotovení protokolu předány vrchnímu stavebnímu radovi Ing. O. Šulcovi, zástupci zemědělské rady pro Čechy, za účelem přezkoušení nabídek na technické komisy. I navzdory doporučením Ing. Šulce vybrat pro stavbu vodovodu odborně prověřenou firmu Ing. Matičky, která předložila druhou nejlevnější nabídku, hlasovala městská rada jednomyslně pro nejlacinější projekt firmy Ing. Tomeše z Turnova. Konečné rozhodnutí nechala na subvencujících úřadech, které ji v tomto směru podpořily. 19. června 1926 pak nově jmenovaná vodovodní komise předala staveniště firmě Podnikatelství staveb vodovodních a továrna na pumpy Inž. S. Tomeš Turnov, která hned zahájila přípravné práce.

V původním projektu umístil Matička v Hlínovišti jen vodojem zemní s nádrží jeden metr nad okolním terénem. Při přezkoušení projektu technickou komisí zemědělské rady však bylo rozhodnuto, že v místě je třeba postavit vodojem věžový, což bude levnější, než ke snížení ztrát tlaku vody v potrubí zvýšit dimenzi potrubí přivaděče z přečerpací stanice do Zadního Hlínoviště a dimenzí potrubí v síti obou spotřebišť. Úpravu Matičkova projektu věžového vodojemu v Bělé pod Bezdězem a změnu zemního vodojemu na věžový Hlínovišti provedl architekt František Janda.

Janda navrhl oba vodojem ve funkcionalistickém stylu. Nosná konstrukce 16 metrů vysokého vodojemu v Hlínovišti je zděná a tvoří ji čtyři z kruhového půdorysu vystupující omítané sloupy a mezi nimi obvodové neomítané cihlové zdivo. Ve výšce osmi metrů je uložena válcová železobetonová nádrž s rovným dnem o objemu 30 m³. Plášť akumulačního prostoru byl navržen jako hladký válec v horní části po obvodu osazený řadou oken. Objekt zakončuje kuželová střecha. Přístup k nádrži zajišťuje ocelový žebřík vedoucí na revizní plošinu pode dnem, nad nádrž vede jejím středem průlezná šachtice s ocelovým žebříkem.

František Janda je autorem celé řady věžových vodojemů u nás – například v Poděbradech, Kolíně, Jaroměři, Týništi nad Orlicí nebo v Benátkách nad Jizerou.