č. 162

Dobřany

Věžový vodojem, stojící
Zásobování provozně specifického areálu
Rok výstavby: 
1907
Výška: 
28 m   
Stavitel: 
Ing. K. Herzán a Ludv. Uhlíř, Praha-Přerov
GPS:
49°38'24.503"N13°17'12.014"E

Nepostradatelnou součástí léčebného areálu, který tvořil soubor staveb občanské vybavenosti, musel vždy být dostatečně kapacitně dimenzovaný vodovod, případně vodovody. Areály totiž často potřebovaly vodu nejen pro stravování pacientů a zaměstnanců a samotný provoz sanitárních zařízení, ale také pro nezbytné fungování prádelen zajišťujících hygienickou úroveň mnohdy vysoce infekčního prostředí a pro léčebné procedury náročné na množství vody.

Velkolepě koncipovaný rozsáhlý areál Zemského ústavu pro choromyslné v Dobřanech vystavěný v letech 1876–1883 podle plánů architekta Josefa Benischka měl od počátku vlastní vodovod. Jeho součástí byl také zděný věžový vodojem výšky 28 metrů situovaný v severní části areálu, který tak patří dobou své výstavby mezi nejstarší věžové vodojemy na našem území mimo oblast železnice.

Léčebna se však průběžně rozrůstala, a tak bylo na počátku 20. století nutné rozšířit také vodovod. Vybudovány byly nové jímací studny, čerpací stanice dostala plynové motory a v jižní části areálu byl v letech 1906–1907 postaven firmou Ing. K. Herzán a Ludv. Uhlíř, Praha-Přerov, nový věžový vodojem. Ten měl především zajistit optimální tlakové podmínky v nově postavených budovách v jižní části areálu.

Nosná konstrukce 27 metrů vysokého věžového vodojemu je zděná. Přízemní část na oktogonálním půdorysu je z kamene a neomítaná. Následně přechází nosný dřík v půdorys kruhový, zdený a omítaný, doplněný o okenní otvory (některé zazděné). Opláštění akumulačního prostoru, které je z trámové a tenkostěnné železobetonové konstrukce, je oproti dříku rozšířené a podepřené zdobně provedenými konzolami. Po obvodu nese okenní otvory a je zdobeno lizénovým rámem. Zakončeno je výraznou korunní římsou a železobetonovou střešní konstrukcí s masivní lucernou s věžičkou.

Ve výšce 17 metrů nad okolním terénem je umístěna železobetonová nádrž o objemu 250 m3, jejíž konstrukční pojetí vycházející z ocelových nádrží typu Intze I bylo na našem území použito patrně poprvé. Výstup k nádržím je zajištěn točitým betonovým schodištěm vedoucím podél vnitřní stěny dříku a betonové podesty. Prostor nad nádrží je přístupný průleznou šachticí v jejím středu.

Zdroje informací:

Archiv Psychiatrické nemocnice v Dobřanech, neinventarizováno.

Národní archiv, Zemský výbor Praha 1713–1928, i. č. 3849 a 3789.

PANKRATZ, Antonín: Zemský ústav pro choromyslné v Dobřanech. In: FRABŠA, František Salesius – HEVEROCH, Antonín: Zemské ústavy pro choromyslné v Čechách. Praha 1926, s. 129–152.