Dobřany
Zásobování provozně specifického areálu
Nepostradatelnou součástí léčebného areálu, který tvořil soubor staveb občanské vybavenosti, musel vždy být dostatečně kapacitně dimenzovaný vodovod, případně vodovody. Areály totiž často potřebovaly vodu nejen pro stravování pacientů a zaměstnanců a samotný provoz sanitárních zařízení, ale také pro nezbytné fungování prádelen zajišťujících hygienickou úroveň mnohdy vysoce infekčního prostředí a pro léčebné procedury náročné na množství vody.
Velkolepě koncipovaný rozsáhlý areál Zemského ústavu pro choromyslné v Dobřanech vystavěný v letech 1876–1883 podle plánů architekta Josefa Benischka měl od počátku vlastní vodovod. Jeho součástí byl také zděný věžový vodojem výšky 28 metrů situovaný v severní části areálu, který tak patří dobou své výstavby mezi nejstarší věžové vodojemy na našem území mimo oblast železnice.
Léčebna se však průběžně rozrůstala, a tak bylo na počátku 20. století nutné rozšířit také vodovod. Vybudovány byly nové jímací studny, čerpací stanice dostala plynové motory a v jižní části areálu byl v letech 1906–1907 postaven firmou Ing. K. Herzán a Ludv. Uhlíř, Praha-Přerov, nový věžový vodojem. Ten měl především zajistit optimální tlakové podmínky v nově postavených budovách v jižní části areálu.
Nosná konstrukce 27 metrů vysokého věžového vodojemu je zděná. Přízemní část na oktogonálním půdorysu je z kamene a neomítaná. Následně přechází nosný dřík v půdorys kruhový, zdený a omítaný, doplněný o okenní otvory (některé zazděné). Opláštění akumulačního prostoru, které je z trámové a tenkostěnné železobetonové konstrukce, je oproti dříku rozšířené a podepřené zdobně provedenými konzolami. Po obvodu nese okenní otvory a je zdobeno lizénovým rámem. Zakončeno je výraznou korunní římsou a železobetonovou střešní konstrukcí s masivní lucernou s věžičkou.
Ve výšce 17 metrů nad okolním terénem je umístěna železobetonová nádrž o objemu 250 m3, jejíž konstrukční pojetí vycházející z ocelových nádrží typu Intze I bylo na našem území použito patrně poprvé. Výstup k nádržím je zajištěn točitým betonovým schodištěm vedoucím podél vnitřní stěny dříku a betonové podesty. Prostor nad nádrží je přístupný průleznou šachticí v jejím středu.
Archiv Psychiatrické nemocnice v Dobřanech, neinventarizováno.
Národní archiv, Zemský výbor Praha 1713–1928, i. č. 3849 a 3789.
PANKRATZ, Antonín: Zemský ústav pro choromyslné v Dobřanech. In: FRABŠA, František Salesius – HEVEROCH, Antonín: Zemské ústavy pro choromyslné v Čechách. Praha 1926, s. 129–152.