Dašice

Věžový vodojem v Dašicích byl postaven v rámci budování gravitačního skupinového vodovodu obcí Dolní Roveň, Horní Roveň, Komárov, Litětiny (všechny dnes součástí obce Dolní Roveň), Vysoká u Holic (dnes část Ostřetína) a Dašice. Vyprojektoval jej v roce 1912 Ing. Jaroslav Matička z tehdy samostatného Karlína (dnes Praha 8-Karlín). Stavbou vodovodu byla v roce 1915 pověřena firma Josefa Schrolla z Nového Bydžova. Válečné události však realizaci vodovodu protahovaly a problémy se stavební firmou vyústily v její přerušení. Věžový vodojem tak nakonec postavil roku 1921 jeho původní projektant Jaroslav Matička.

Věžový vodojem výšky 22 metrů je založen v hloubce 350 cm pod zemí na kruhové základové betonové desce o průměru 10 metrů. Nosná konstrukce kruhového půdorysu je zděná. Zdivo mezi osmi postupně vystupujícími polosloupy z hmoty dříku se směrem vzhůru zužuje. Ve výšce 15 metrů je umístěna železobetonová nádrž typu Intze I o objemu 90 m³. Oproti dříku rozšířené válcové opláštění akumulačního prostoru s půlkruhovými okny v horní části je provedeno rovněž z železobetonu. Zdobí jej z vnějšku lizénový rám, na jehož spodním pásu byl v minulosti vyveden plastický nápis „Skupinový vodovod Vysoká - Litětiny - Horní a Dolní Roveň - Komárov - Dašice“ upomínající na společné vodovodní dílo. Na základě udání četnické stanice v listopadu 1941 bylo okresním úřadem v Pardubicích nařízeno, aby byl tento jednojazyčný název na veřejné budově okamžitě odstraněn. Stalo se tak, nicméně některá písmena původního textu jsou i dnes ještě patrná. Objekt zakončuje nízká kuželová střecha s výraznou lucernou.

Přístup k nádrži je umožněn točitým betonovým schodištěm vedoucím podél vnitřní stěny nosné části do armaturní komory pode dnem nádrže. Odtud je strop nádrže přístupný ocelovým žebříkem vedoucí jejím středem.