Vratimov
Zásobování obyvatelstva
Obce Vratimov a Kunčice nad Ostravicí se na přelomu 20. a 30. let 20. století domluvily na stavbě společného vodovodu – každá obec si však nakonec po zdlouhavých jednáních zajišťovala sama jak realizaci, tak financování své části. Po vypsání veřejné soutěže na vratimovskou část byla v srpnu roku 1930 vybrána firma První moravská továrna na vodovody a pumpy v Hranicích na Moravě. Ta započala ihned s výstavbou vodovodu, a to dle projektu inženýra Čeňka Pštrossa z Prahy‑Žižkova. Plány téměř 22 metrů vysokého věžového vodojemu dostavěného v druhé polovině roku 1931 vypracoval inženýr Vilibald Lang z Hranic.
Nosnou konstrukci tvoří šestice železobetonových pilířů ukotvených do šestiboké základové desky, obvodové stěny mezi pilíři jsou vyzděny a omítnuty. Železobetonová nádrž o objemu 210 m3 byla opláštěna a zastřešena železobetonovou skořepinou.
Na konci druhé světové války si ustupující německá armáda udělala z vodojemu pozorovatelnu. Ta byla během osvobozovacích bojů ostřelována a objekt tak byl z vnějšku poškozen. Ačkoliv sloužil zdejšímu vodovodu do 70. let 20. století, nebylo poškození nikdy opraveno a zůstalo zachováno do počátku 21. století, kdy s novým majitelem začala postupná rekonstrukce objektu.
Výjimečnost konverze vratimovského věžového vodojemu tkví ve faktu, že zůstalo zachováno jeho technologické srdce – železobetonová válcová nádrž. V ní byl vybudován dvoupodlažní obytný prostor s malou kuchyní, ložnicí a sociálním zařízením. Osvětlení obytné části zajišťuje kromě elektrických svítidel částečně také systém zrcadel, na něž dopadá denní světlo skrz okna, a dodatečně vyřezané kruhové otvory ve stěně nádrže.
Další obytný prostor se nachází nad nádrží v podkroví. Netradiční pocit z vertikální stavby umocňují prosklené části podlah.
Původní poslání objektu připomínají nejen zachované části vodovodního potrubí a armatur v interiéru, ale i terénní úprava blízkého okolí, která asociuje vlnění hladiny po dopadu kapky vody.
Art Tower, jak je nyní bývalý věžový vodojem jeho majiteli nazýván, je různými formami přístupný veřejnosti – nabízí ubytování, příležitostně se zde konají kulturní akce a bývá místem svatebních obřadů. Z venkovní terasy je působivý výhled na panorama nedalekých Beskyd či průmyslových provozů Ostravska a okolí.
Státní okresní archiv Frýdek-Místek (SOkA Frýdek-Místek), Archiv města Vratimov 1756–1945, i. č. 85.
Archiv Radima Heinicha, neinventarizováno.
KOŘÍNEK, Robert – PUSTĚJOVSKÝ, Jan – HORÁČEK, Michal: Konverze věžových vodojemů. Praha, 2022, s. 126.
Na základě sdělení Radima Heinicha, majitel.