Cvikov

V severočeském Cvikově byla po roce 1908 Německým zemským pomocným spolkem pro plicně nemocné v Čechách zřízena tuberkulózní dětská léčebna. Její provoz byl později převeden pod kompetenci Zemského výboru v Praze. Jeho rozhodnutím byl areál léčebny po roce 1929 pro dosavadní nevyhovující prostorové podmínky zásadně rozšířen. Součástí nové výstavby, která zahrnovala novou léčebnu, několik pavilonů i administrativní a technické zázemí, byl také věžový vodojem výšky 33 metrů. Vystavěla jej společnost Dr. Ing. Ant. Hráský - Ing. Frant. Jenč z Mladé Boleslavi a sloužil uzavřenému vodovodnímu systému vybudovanému pouze pro potřeby léčebny. Její areál byl do užívání předán roku 1933 a vodojem jí dodnes slouží.

Kombinovanou nosnou konstrukci objektu tvoří čtveřice železobetonových pilířů paprskovitě spojených ve třech výškových úrovních trámy se středovou železobetonovou válcovou šachticí. Tou se po železobetonovém točitém schodišti přistupuje do armaturní komory pod válcovou železobetonovou nádrž s rovným dnem o objemu 100 m³. Středem nádrže umístěnou 26 metrů nad okolním terénem pak pokračuje průlezná šachtice o průměru 240 cm na strop nádrže a dále až na plochou střechu. Ta je ohraničena zábradlím a zakončena 250 cm vysokou s výraznou lucernou. Opláštění akumulačního prostoru je řešeno jako hladký válec s okenními otvory po obvodu. Okenní tabule jsou rovněž ve středovém dříku a v armaturní komoře pode dnem nádrže. Voda byla do nádrže tlačena vlastní čerpací stanicí umístěnou taktéž v areálu léčebny.